Hlasuj v rubrice Velký soutěžky!!! Hlas se do Lovelyyy klubu!!!

Piju lidskou krev

26. listopadu 2006 v 16:36 | Babetka |  Magie
Je to děsný, ale je to pravda!!!Ale jestli se bojíš magie, tak si to radši nečti!!!

Když jsem poprvé ucítila chuť krve v ústech, hrozně jsme zvracela. To mi bylo 12. Během pár let jsem ale zjistila, že jsem upír. Četla jsem o tom různé články a poznala jsem příznaky, kterými jsem trpěla: neustálý hlad, žízeň, vyčerpání. Byla jsem pořád slabá, i když jsem normálně jedla, a neměla jsem žádnou energii, jako by mi chyběly nějaké vitaminy. Měla jsem všechny symptomy a navíc jsem hrozně ráda jedla syrové steaky, ale přesto jsem tomu odmítala uvěřit.
1
Pak jsem se skamarádila se dvěma staršími kluky. "Víme, že jsi upír," řekli mi. "Ale jsi slabá, potřebuješ krev, abys byla silnější." Dávalo to smysl - toužila jsem po krvi a vždy, když jsem viděla někoho krvácet, musela jsem utéct, jinak bych se neudržela. Pořád jsem si to ale nechtěla připustit, přišlo mi to nechutný.

PRVNÍ OCHUTNÁNÍ
Jednou v noci jsme byli venku, blbli jsme a kluci mě donutili ochutnat jejich krev. Cítila jsem se hrozně. Věděla jsem, že to není správný, ale v hloubi duše jsem si to užívala. Potom se všechno změnilo. Najednou jsem se cítila zdravě a silně jako nikdy předtím. Konečně jsem přijala skutečnost, že jsem upír. Nebyla jsem zabijáckej upír jako ti ve filmech, ale osoba, která nedokáže vyprodukovat energii bez cizí krve.

DÁRCI KRVE
Od té doby jsem přes Internet v kontaktu s dárci krve a jednou týdně se s nimi scházím. Je to jako jít na rande, protože já můžu pít krev jenom od někoho, koho mám ráda. Nejdůležitější pro mě samozřejmě je, aby si můj dárce nechal udělat krevní testy a já měla jistotu, že je zdravý. Poté ho říznu do kůže a olizuju krev, která mu vytéká z rány. Nyní je pro mě všechno jednodušší, protože mým dárcem je můj přítel.

To, že jsem upír, mi úplně změnilo život. Přišla jsem o spoustu přátel, kteří se s tím nedokázali smířit, a ještě pořád jsem se neodhodlala říct to všechno mamce, protože je silně věřící. Mým velkým snem je, aby lidé pochopili, že upíři jsou normální. Když máme upíří srazy, neproměňujeme se v netopýry ani se nezakusujeme lidem do krků - normálně se bavíme o klukách nebo jdeme pařit někam do klubu. Jsme lidi - stejně jako vy!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama